Věděli jste, že jedním z největších znečišťovatelů na světě je módní průmysl1? Podle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNCC – United Nations Climate Change) je toto odvětví zodpovědné za 10 % celosvětových emisí uhlíku2, což by mělo do roku 2030 vzrůst o více než 60 %3.
V reakci na to se uchytilo hnutí slow fashion. Začalo jen jako tichý hlas, ale v průběhu let nabíralo na obrátkách a jeho hlas sílil. Poptávka po ekologicky získaných materiálech a dobře vypracovaných oděvech, které se vyrábějí lokálně a dělají je adekvátně placení zaměstnanci, roste. Ohlédněme se tedy za historií udržitelné módy a oslavme milníky, které její existenci umožnily:
80. a 90. léta: Růst fast fashion
Poptávka spotřebitelů po levné módě, která dlouho nevydrží, dovedla módní průmysl k maloobchodní revoluci, která změnila svět. Průmysl produkoval nepřetržitý příval nových oděvů, které se prodávaly v prodejnách v oblíbených čtvrtích4. Ve světle reflektorů stály nízké ceny – čím levnější, tím lepší.
1991: Zlomový bod
V roce 1991 společnost Nike zasáhl skandál, který vyvolaly zprávy o nízkých mzdách a nebezpečných podmínkách v továrnách v Indonésii. Tato událost vzbudila veřejné pobouření. Mnoho společností proto začalo investovat do etických výrobních procesů, aby ochránily svou pověst5.
1995: Nabírání obrátek
V roce 1995 byla založena Světová organizace pro spravedlivý obchod (World Fair Trade Organisation), aby reagovala na velmi reálné etické problémy týkající se dodavatelských řetězců a povzbudila výrobce, maloobchodníky a spotřebitele ke spolupráci na udržitelnější a spravedlivější globální ekonomice. Přední společnosti fast fashion začaly být pod palbou kvůli nízkým mzdám a špatným pracovním podmínkám a začaly si uvědomovat, že budoucnost spočívá v udržitelnosti4.
2007: Jméno pro nové hnutí
Pojem „slow fashion“ („pomalá móda“) vytvořila v roce 2007 Kate Fletcherová z Centra pro udržitelnou módu (Centre for Sustainable Fashion). Stejně jako v případě „slow food“ („pomalého občerstvení“) viděla Fletcherová nutnost zpomalování fast fashion („rychlé módy“). V článku publikovaném toho roku v časopise The Ecologist napsala: „Pomalé není opakem rychlého – není to dualismus – ale jiný přístup, ve kterém jsou návrháři, kupující, maloobchodníci a spotřebitelé více informováni o dopadech produktů na pracovníky, komunity a ekosystémy.“
Ve stejném roce Evropská unie přijala nařízení REACH, jehož cílem je zlepšit ochranu lidského zdraví a životního prostředí ohroženého chemickými látkami.
2009: Legislativa a regulace
O dva roky později, tedy v roce 2009, Evropská unie schválila Nařízení Komise č. 551, které zakazuje používání fosforů v pracích procesech a prostředcích.
2013 – současnost: Výhra pro lidstvo
Podobně jako fénix, se v roce 2013 z popela katastrofy oděvní továrny Rana Plaza v Bangladéši zrodila nezisková iniciativa Fashion Revolution. Iniciativa s využitím chytrého hashtagu #whomademyclothes svolávala lidi ve více než 100 zemích, aby se zapojili do kampaně za reformu. Brzy se z toho stal fenomén sociálních sítí. Hnutí inspirovalo miliony lidí a úspěšně přispělo ke slow fashion a revoluci udržitelné módy6.
„Pokud lidé nakupují oblečení za příliš snížené ceny, mají tendenci si ho nevážit a jsou schopní ho lehce vyhodit.“- Linda Welters, módní profesorka na University of Rhode Island
V posledních deseti letech jsme mohli vidět přední návrháře, jakými jsou Stella McCartney a Alessandro Michele, jak vzdorují tlaku dodávat nové produkty ještě rychleji a aktivně omezují svou práci pro fast fashion. Nezávislé značky, které na první místo staví prvotřídní výsledky, získávají ocenění v oboru.
Díky zvýšenému povědomí veřejnosti o dopadu fast fashion na životní prostředí zavádějí přední značky, včetně H&M, programy recyklace oděvů. Levi’s vede přední kampaň v oblasti udržitelnosti. Špičkoví návrháři jako Gucci se zavázali k udržitelnějším postupům. A nyní je na nás, spotřebitelích, abychom ukázali, že se nejedná jen o přechodný trend, ale o skutečnou touhu po #RethinkFashion.
Chování spotřebitelů se konečně mění. Místo honičky po nákupních centrech přikládáme větší důležitost tomu, co již máme, a kupujeme méně oblečení nebo starému vracíme nový život.
Image credits
Header image: Courtesy of Fashion Revolution
Image of two women crossing the street holding shopping bags: Stocksy
Zdroje:
1. A New Textiles Economy: Redesigning Fashion’s Future Report (Nová ekonomika textilu: Přestavba budoucnosti módy)
2. UN Helps Fashion Industry Shift to Low Carbon (OSN pomáhá módnímu průmyslu snižovat uhlík)elps Fashion Industry)
3. Fashion Industry, UN Purse Climate Action for Sustainable Development (Módní průmysl, OSN bojuje za udržitelný rozvoj)
4. An Analysis of the Fast Fashion Industry (Analýza průmyslu fast fashion)
5. The Nike Controversy (Skandál Nike)
6. 2018 Impact – Fashion Revolution (2018 dopad – Fashion Revolution)
Speaking about milestones, want to see ours? Here is how Perwoll's sustainability journey is going.