Perwoll Perwoll

#Reconnect

Zjistěte něco o svém oblečení

Den v životě džínsů fast fashion

Prosinec, čtvrtek, 8:00 – Indie – začátek výroby denimových džínsů

A cotton field: beginning of denim jeans production.

Bavlněný chomáček se po noci neklidného spánku probouzí trochu grogy a začíná svůj den. Na jeden kilogram použitelného vlákna bylo třeba až 20 000 litrů vody1 (to je, jako bychom jedny džíny vyprali 400x), velké množství pesticidů a šest až osm měsíců růstu. Než se však z bavlny stanou stylové džíny fast fashion, musí projít celkem dlouhou cestou výroby. „S tímhle vlasem musím něco udělat,“ pomyslí si a snaží se vytáhnout vlákno, které mu kazí styl.

Prosinec, úterý, 9:00 – Pákistán – z bavlny přízí

Cotton being turned into cotton fabric

Bavlna obdivuje rozsáhlou zemi, která byla kdysi jejím domovem – část území o rozloze 35 milionů hektarů, které bylo po celém světě vyhrazeno produkci bavlny – a dostává se přes hranici. Tady pomáhá kombinace velkých strojů, špatně placených dělníků a pochybných chemikálií2 dosáhnout nové úrovně čistoty a přeměnit bavlnu na přízi. „Jsem štíhlejší,“ usměje se bavlněná látka a obdivuje svou novou postavu.

Leden, pátek, 10:00 – Pákistán – z příze látkou

The weaving process in denim jeans production

Koupel v toxické lázni není přesně to, co si takhle po ránu bavlněná příze představovala. Je lehce rozčílená a říká: „Tato novodobá detoxikační ošetření bych tedy nemusela.“  Nicméně po chvíli uznává, že ten nový indigový odstín vypadá opravdu fantasticky. Chemický prostředek potřebný k navázání indigového barviva na vlákna se samozřejmě uvolní do vodních toků2, ale krása má vždy svou cenu, že? Aniž by měla čas přemýšlet o alternativách slow fashion, stává se z bavlny tkanina a naskakuje na palubu kamionu, který míří do Xintangu – čínského města známého jako „hlavní město džínsů“. 

Leden, pondělí, 12:00 – Čína – jak se dělají džíny

Workers making fast fashion jeans at a denim factory in China

„Dorazila jsem,“ vykřikne bavlna a začne kašlat. Netušila, že úspěch voní tak pižmově. „Je dobře, že nemám plíce,“ pomyslí si a připravuje se na svou přeměnu v nejnovější must-have produkt fast fashion, který musí všichni mít. Pracovníci, kteří plní její sen, nevypadají ani trochu nadšení z tolika hodin, po které výroba potrvá. Pracují však pilně a dříve nebo později se bavlněná tkanina stává stylovými džíny fast fashion.

Leden, pátek, 13:00 – Německo

A store selling fast fashion denim jeans

Džíny putují na dva kamiony, loď a letadlo, aby absolvovaly tu poslední grandiózní cestu. Po ujetí 14 000 kilometrů3 – což je průměrná délka, kterou džíny fast fashion musí urazit – se džíny ke své radosti ocitají v evropském obchodním domě. Každoročně se na celém světě prodá ohromující 1,25 miliardy džínsů4 a džíny jsou rády, že jsou součástí davu. „Maminka by byla pyšná,“ zaradují se, když si je vybere elegantní žena, která voní po citrusech.

Epilog

A denim pair of jeans gives an insight into the fast fashion product life cycle

Život po opuštění prodejny je dobrý, ale džíny fast fashion si pravidelně kontrolují švy. Vědí, že průměrný kousek oblečení vydrží jen 3,3 roku a poté se vyhodí5. Horečně hledají na Googlu: „Jak si zachovat mládí“ a „5 způsobů, jak si udržet zájem ženy“. Dozvídají se o dopadu fast fashion a mají ze sebe trochu špatný pocit. Poté ale objeví slow fashion a uvědomují si, že na změnu není nikdy pozdě. Zjišťují, že když se džíny perou ve správném produktu a vyspravují se jejich nedokonalosti, lze jejich život prodloužit, což je zároveň šetrnější k životnímu prostředí než nákup nových. „Slyšela jsi o Kintsugi?“ ptají se své stylové majitelky a vědí, že nikdy není pozdě na #Rethinkfashion.

Image credits
Header image: Getty Images
Image of cotton field: Shutterstock
Image of inside the factory: Getty Images
Image of cotton yarn spinner: Shutterstock
Image of factory workers making denim: Getty Images
Image of retail shop: Stocksy

 

Zdroje:
1. WorldWorld Water Day: the cost of cotton in water-challenged India (Světový den vody: cena bavlny v Indii potýkající se s nedostatkem vody)
2. The Environmental and Human Cost of Making a Pair of Jeans (Náklady na životní prostředí a lidskou práci při výrobě džín)
Logický Ind
3. Čísla byla převzata z různých zdrojů, včetně:
The Supply chain for jeans: assessing transport and energy consumption
(Dodavatelský řetězec pro džíny: hodnocení dopravy a spotřeby energie) 

(Michael Browne, Julian Allen, Transport Studies Group, University of Westminster, Londýn, Velká Británie)
Energy Consumption in the UK Jeans Supply Chain (Spotřeba energie v britských řetězcích dodávajících džíny) (Transport Studies Group, University of Westminster)
4. Denim Jeans Industry Market Analysis (Analýza trhu denimových džín) 
5 Valuing Our Clothes: the cost of UK fashion (Važme si našeho oblečení: náklady na módu ve Spojeném království)

Zajímá vás vztah značky Perwoll k udržitelnosti? Informace naleznete zde.